Il Nuovo Postiglione - Noosha Aubel: Kolik administrativních selhání ještě Potsdam snese?

Ulice Rudolf-Breitscheid-Straße v Babelsbergu je toho téměř groteskním symbolem. Již v květnu 2026 byl její stav tak zhoubný, že Potsdam musel nařídit omezení rychlosti na 10 km/h. Samotné město hovořilo o „závažném“ zhoršení stavu; uvažovalo se dokonce o úplném uzavření. Zároveň se nedoplatky na opravách potsdamské silniční sítě vyšplhaly na zhruba 300 milionů eur; v tiskové zprávě z července 2026 byl zdokumentován zchátralý stav silnic.

A dnes?

Snímky z 23. srpna 2026, které byly předloženy redakci, nedokumentují pouhou kosmetickou vadu, ale děsivý stav: roztrhané asfaltové povrchy, obnažená dlažba, ostré zlomy a masivní nerovnosti charakterizují vzhled silnic. Pro cyklisty, motocyklisty a jezdce na elektrických koloběžkách nejsou takové poškozené úseky jen nepříjemné, ale potenciálně i nebezpečné; vzhledem k tak zoufalému stavu lze stěží vážně hovořit o bezbariérovosti.

Silnice mezitím působí téměř stejně zchátralým dojmem jako finance hlavního města spolkové země Postupimi. To, co je zde vidět, již nelze přesvědčivě odbýt jako běžný skluz v údržbě či sanaci. Vzhledem k již proběhlému veřejnému zpravodajství a k poškozením, která přetrvávají dodnes, se spíše nabízí obvinění, že selhaly opatření k odvrácení nebezpečí a udržitelná údržba. Z politického hlediska spadá tato přetrvávající mizérie nyní do celkové odpovědnosti úřadující primátorky Noosha Aubel. Kdo vede městskou správu, musí být posuzován podle toho, zda jsou známá nebezpečí odstraněna – a ne podle toho, jak dlouho se s nimi žije. Správa, která provizorně opraví známý nebezpečný stav a o dva roky později opět vyvolá podobné obrazy, nemá problém s komunikací. Má problém s plněním povinností.

Ještě otřesnější: případ malé těžce postižené Heidrun

U silnic jde o asfalt. V případě malé Heidrun jde o vývoj a začlenění těžce postiženého dítěte. Je zdokumentováno GdB 100 s G, B, aG a H. Podle právního vyhodnocení spisu samotné hlavní město uvádí, že již schválilo 40 hodin asistence ve školce týdně. Přesto nebyla nezbytná asistence skutečně realizována; právě to je v dokumentech označeno jako překážka přijetí.

Právní situace je v analýze shrnuta pozoruhodně jasně: Rodiče musí spolupracovat – nemusí však sami zastávat roli personální agentury, zaměstnavatele a státního financovatele. Hlavní město musí zajistit skutečně dostupnou asistenci, která pokryje dané potřeby. Zde odpovědné osoby v hlavním městě Postupimi zcela zjevně nerozumí právní a legislativní situaci.

Případ je po projednání u Správního soudu v Postupimi pod spisovým číslem VG 7 L 1336/25 nyní projednáván u Sociálního soudu v Postupimi (spisové číslo: S 20 SO 142/26), kde za těžce postižené dítě a jeho práva bojuje postupimský advokát Axel Kapust.

Podle informací rodiny tento problém přetrvává dodnes, 24. srpna 2026. Jakou hodnotu má údajný právní nárok, pokud jej úřad sice na papíře uznává, ale v praxi jej neuskutečňuje? Obzvláště palčivá je předchozí historie. Také Heidrunina sestra Hedda-Maria trpí těžkým kombinovaným postižením, s GdB 100 a stupněm péče 5. Lékařské záznamy k tomu pocházejí již z roku 2021.

V té době spadala mládež, a tedy i klíčové struktury pomoci dětem a mládeži, do oblasti odpovědnosti Nooshy Aubelové, která byla v letech 2017 až 2023 radní města Postupimi a od roku 2019 měla na starosti také resort pro mládež. Z dostupných dokumentů nevyplývá, že by Aubelová o konkrétním sporu této rodiny osobně věděla. Z politického hlediska však stěží může tvrdit, že struktury, o nichž je dnes řeč, jí jsou cizí.

Skutečnost, že brandenburský ministerský předseda Dr. Dietmar Woidke (64, SPD) byl o případu těžce postiženého batolete písemně informován prostřednictvím několika doporučených dopisů, stejně jako jeho stranický kolega, bývalý brandenburský ministr vnitra a současný ministr práce, sociálních věcí, zdravotnictví a sociální soudržnosti, René Wilke (42, SPD), je však zcela hanebné a vyvolává otázky ohledně slušnosti a morálky, a to i u některých členů brandenburské zemské vlády.

Z Schubertova dědictví se stala Aubelova odpovědnost

Mike Schubert (SPD) byl v květnu 2025 odvolán z funkce na základě referenda. Aubelová převzala vedení správy dne 24. října 2025. Velkohubě slíbila „efektivní a na služby orientovanou správu“ a při svém uvedení do úřadu prohlásila: „Lidé nechtějí velká slova, chtějí řešení.“ Právě podle toho je třeba Aubelovou posuzovat – avšak: v současné době u obyvatel Postupimi nastalo rozčarování z výkonu funkce Nooshy Aubelové.

Deset měsíců po nástupu Nooshy Aubelové do úřadu již nestačí svalovat každý problém na Mika Schuberta, staré struktury, nedostatek personálu nebo omezené finanční prostředky. Kdo je primátorkou, nese vedoucí odpovědnost. Pokud se znovu objevují známé škody na silnicích a zároveň těžce postižené batole navzdory uznané potřebě pomoci prakticky nedostává možnost zapojení do společenského života, musí demokratická veřejnost mít právo položit i tu nejtvrdší otázku:

Je Noosha Aubelová odborně, organizačně i politicky skutečně schopná vyvést potsdamskou správu z tohoto strukturálního selhání?

Postupim nepotřebuje správu, která zná problémy, potvrzuje nároky a produkuje spisy. Postupim potřebuje správu, která funguje, a možná je v současné době vzhledem k obrovským problémům dokonce na místě uvažovat o hlasování o odvolání Nooshy Aubel z funkce primátorky Postupimi.

J.Nováková